Dřevnice protéká Zlínem v rovném umělém korytě s četnými nesjízdnými jezy a kromě období tání sněhu nebo dešťů nemá dostatek vody. Díky tomu je považována za vodácky neatraktivní a nefiguruje v žádném průvodci. Přitom cca 10
km dlouhý úsek mezi Slušovicemi a Zlínem, (pokud přimhouříme oko nad naplavenými odpadky a přenášením jezů) sliboval při pohledu ze břehu docela pěkné svezení. Bylo tak otázkou času, kdy splujeme „domácí“ řeku.
![](https://lada.jednoduse.cz/wp-content/uploads/2019/09/drev-mapa-1024x676.png)
Po intenzivních májových deštích byl na Dřevnici 1. povodňový stupeň, během několika dní voda postupně klesala. Ve čtvrtek odpoledne ukazovala stanice „Slušovice město“ 6 kubíků, což bylo ještě moc. V pátek ráno zastavili přítok z přehrady, průtok do odpoledne poklesl na 1,09
m³/s, to už bylo spíš málo vody, ale vzhledem k nachystanému vybavení jsme vyrazili.
Po 16 hodině jsme nastoupili ve Slušovicích nad mostem v ulici K Teplinám. Za vodoměrnou stanicí je ještě poměrně velký přítok Všeminka, v místě nástupu tak mohlo být v korytě ke dvěma kubíkům. Po první splav před Lípou tvoří řeka zcela neregulované meandry.
Po jez u mostu na Klečůvku následuje poměrně nezajímavý tok a v rychlém sledu přenášení pěti nesjízdných jezů. V tomto úseku přitéká zleva Lutonínka, která je za vysokého stavu vody také sjízdná.
Za mostem na cestě Želechovice-Klečůvka řeka opět dostává částečně přírodní charakter, proud je příjemně rychlý a občas se vyskytují drobné peřejky. Na zhruba čtyřkilometrovém úseku do Příluku se přenáší pouze jez v Lužkovicích. Plavbu jsme končili v Příluku kousek nad jezem.
V době splutí byly hodnoty na vodoměrných stanicích následující:
LG Slušovice město: 40 cm, 1.09 m³/s
LG Zlín: 46 cm, 4.45 m³/s
I s nafukovacími Heliosy jsme občas dřeli na mělčinách, proto bych uvedené stavy považoval za limitní.
Celkově se akce zdařila, jak ostatně napovídá sestřih zajímavějších momentů z videozáznamu. Hudební podkres si pusťte dle vlastního vkusu 😉