Dřevnice 24.5.2019

Dřevnice protéká Zlínem v rovném umělém korytě s četnými nesjízdnými jezy a kromě období tání sněhu nebo dešťů nemá dostatek vody. Díky tomu je považována za vodácky neatraktivní a nefiguruje v žádném průvodci. Přitom cca 10 km dlouhý úsek mezi Slušovicemi a Zlínem, (pokud přimhouříme oko nad naplavenými odpadky a přenášením jezů) sliboval při pohledu ze břehu docela pěkné svezení. Bylo tak otázkou času, kdy splujeme “domácí” řeku.

Mapa

Po intenzivních májových deštích byl na Dřevnici 1. povodňový stupeň, během několika dní voda postupně klesala. Ve čtvrtek odpoledne ukazovala stanice “Slušovice město” 6 kubíků, což bylo ještě moc. V pátek ráno zastavili přítok z přehrady, průtok do odpoledne poklesl na 1,09 m³/s, to už bylo spíš málo vody, ale vzhledem k nachystanému vybavení jsme vyrazili.

Po 16 hodině jsme nastoupili ve Slušovicích nad mostem v ulici K Teplinám. Za vodoměrnou stanicí je ještě poměrně velký přítok Všeminka, v místě nástupu tak mohlo být v korytě ke dvěma kubíkům. Po první splav před Lípou tvoří řeka zcela neregulované meandry.

Po jez u mostu na Klečůvku následuje poměrně nezajímavý tok a v rychlém sledu přenášení pěti nesjízdných jezů. V tomto úseku přitéká zleva Lutonínka, která je za vysokého stavu vody také sjízdná.

Za mostem na cestě Želechovice-Klečůvka řeka opět dostává částečně přírodní charakter, proud je příjemně rychlý a občas se vyskytují drobné peřejky. Na zhruba čtyřkilometrovém úseku do Příluku se přenáší pouze jez v Lužkovicích. Plavbu jsme končili v Příluku kousek nad jezem.

V době splutí byly hodnoty na vodoměrných stanicích následující:
LG Slušovice město: 40 cm, 1.09 m³/s
LG Zlín: 46 cm, 4.45 m³/s
I s nafukovacími Heliosy jsme občas dřeli na mělčinách, proto bych uvedené stavy považoval za limitní.

Celkově se akce zdařila, jak ostatně napovídá sestřih zajímavějších momentů z videozáznamu. Hudební podkres si pusťte dle vlastního vkusu 😉