Babí léto na Mlýnském potoce

Předpověď počasí na poslední říjnový víkend vyloženě lákala ke splutí možná poslední letošní vody. Rozhodli jsme se pro netradiční nedělní romantiku na téměř stojaté vodě Mlýnského potoka, který před Olomoucí odbočuje z hlavního toku Moravy.

Na střeše auta se usídlila Latimérie, v kufru nafukovací červený kajak Helios-Chili a na nosiči dva bicykly pro paralelní suchozemskou výpravu. Cestou do Olomouce se silný dopolední opar rozebral a při příjezdu do Horky už bylo nefalšované babí léto.

Nalodění za elektrárnou v Horce
Hlavně se nevyklopit hned na prvních metrech

Mlýnský potok (někdy zvaný také Mlýnský náhon Moravy) jsme jeli před pár měsíci, ale tentokrát jsme před sebou měli pouhých 6 km a relativně neomezený čas. Nízké slunce probleskovalo clonou barevného listí a jeho paprsky se odrážely na hladině. Cestou jsme pozorovali několik ledňáčků, volavek, dlouho před námi plula labuť a v jednu chvíli se nad hlavami objevila i majestátní silueta orla mořského.

Podzimní romantika poprvé
… a podruhé

Hladina od léta o něco stoupla, stromy, které jsme v létě přenášeli se daly přejet, takže nakonec jsme vystupovali jen kvůli přestávce s občerstvením. Po příjemných třech hodinách na vodě jsme dojeli do cíle před jezem v Řepčíně, kde už nás očekávala neplavecká část výpravy.

Kajakářka před cílem
Nové dřevěné pádlo fungovalo na jedničku

Po letošních akčních, nejméně celodenních a organizačně složitých “vodách” tohle byla opravdu pěkná a pohodová tečka za vodáckou sezónou 2019.