Vlára je jedna z říček v okolí Zlína, která by měla být z jara nebo po deštích vodácky atraktivní jak charakterem, tak délkou splavného toku. Má svůj profil na raft.cz, ale moc informací o aktuálním stavu (průjezdnost křoví, překážky, vzhled okolí, …) se tam nenajde. Pro zjištění situace jsem se v neděli 24.2.2019 po poledni vypravil na suchozemský průzkum.
Měřicí stanice v Popově ukazovala 93cm, 2,8m3/s, na vodočtu Horné Srnie bylo nějakých 152cm.
Ve Vlachovicích jsem z auta přesedl kolo, nastavil GPS stopaře a vyrazil podél vody. Jednotlivá místa focení jsou označena písmeny na mapě:
První část po jsem jel po silnici a jen z dálky nahlížel na řeku, žádné překážky nebo mělčiny vidět nebyly. Bod (A) je první ze dvou nesjízdných jezů. Další zastávkou byl jez v Bohuslavicích (B). Kilometráž jej uvádí jako sjízdný, ale jsou v něm železa. Dál je regulované koryto zčásti zarostlé vrbami. Od soutoku s Rokytenkou kolem Jestřabí až do Popova následuje atraktivní úsek přírodních meandrů.
V Popově je další nesjízdný jez (J), o kousek dál je vodoměrná stanice. Až po silniční most za Štítnou (P) opět pokračuje jednoduché regulované koryto.
Za mostem pak po soutok s Brumovkou následují čtyři kamenné záhozy (Q-T) tvořící umělou peřej. Několik dalších záhozů je v okolí Bylnice.
U lávky jsem zvažoval, zda pokračovat do Štěpána. Polní cesta končila, ze silnice bych na vodu stejně neviděl a bylo třeba s rezervou za světla dojet zpět do Vlachovic, takže jsem průzkum ukončil. V příštím díle bude použit vhodnější dopravní prostředek 😉