Okolí Lidečka nabízí řadu zajímavých míst k výletům, třeba na Pulčínské, Čertovy nebo Lačnovské skály. Místní říčka Senice, pokud má výjimečně vodu, rozhodně stojí za i za vodácký výlet.
Přes tři roky jsme se na Senici chystali od doby, co jsme ji prochodili při fotodokumentaci a upřesňování kilometráže. V polovině května na východní Moravě intenzivně zapršelo. Naplánovali jsme si s Helou volno (děti neměly zájem o dobrodružství), nastudovali překážky na řece a ve čtvrtek ráno vyrazili.
Polovinu posádky s materiálem jsem vyložil pod Čertovými skalami, zavezl auto do Ústí a zpět dojel busem. Vyrazili jsme po deváté hodině, limnigraf v Ústí zaznamenal 105 cm, 5.59 m3/s. To je něco málo pod limit uváděný na raft.cz (110 cm). Pouze v prvním úseku kolem cesty je dno ploché a široké, takže se občasnému šoupnutí nedalo úplně vyhnout, dál už se vždy daly najít proudnice s dostatkem vody.
Po odbočení doleva následuje pěkný, civilizací nejméně dotčený úsek přírodních meandrů. Tady byla nízká voda spíš výhodou pro případ stromu za zatáčkou. Nakonec byl přes celou řeku pouze jediný v pomalejším úseku a dal se přešoupnout bez vystupování. Za mostem pod silnicí je už koryto přehlednější a v jednom místě s pěknými balvany. Jediný betonový stupeň u cesty je v pohodě.
Kamenný zához v Lužné měl vpravo jazyk s dostatkem vody. Potom následují dva vyšší jezy. Podle zápisů na raft.cz se při nízké vodě jezdí, ale z malého Heliosu udělají tyhle skoky ponorku, takže jsme je přetahovali oba, i když ten dolní vypadal o něco lépe.
V Polance jsem udělali plánovanou přestávku ve svérázném přístavu na levém břehu. Kromě symbolických majáků, kotev a serepetiček tu kotví „Mamut vor“. Dali se s námi do řeči majitelé z přilehlého domku, kapitán je zasloužilý autobusák a mimo jiné s tím prý vozí děcka po nadjezí.
Kamenný jez pod přístavem jsme sjeli, následující kolmý jez přenášeli vlevo. Stupeň u průmyslového areálu před Leskovcem po prohlédnutí sjízdný, kamenný zához v Leskovci sjízdný s odřenýma ušima (málo vody) a jez v Ústí opět přenesen. V jednom místě byl zátaras z kmenů, ale šel ze břehu zprůjezdnit, u fabrik pak visí docela nízko kabely.
Cestu civilizací od Lužné dál jsem čekal nepříliš zajímavou. To se naštěstí nepotvrdilo, i v rovných úsecích voda proudí a tvoří peřejky nebo vlny za nízkými prahy. Navíc na pár místech se díky strmému levému svahu vrátí přírodní charakter a občas se objeví nějaká skalka.
Plavbu jsme ukončili za silničním mostem těsně před ústím do Bečvy. Přes stavební ruch se tu dalo zaparkovat a diskrétně převléci do sucha. V čase příjezdu ukazoval LG 102 cm a 4,94 m3/s.
Říčky v okolí Zlína sice splouváme z jistého patriotismu, ale Senice je příjemný vodácký zážitek i bez tohoto motivu a spolu s Vlárou stojí za cestování z větší dálky. Mimochodem podél obou toků vedou cyklostezky, další se staví a brzy bude jejich propojení od Bečvy po Váh kompletní.